Přeskočit na obsah

Struveho geodetický oblouk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Struveho geodetický oblouk
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státBěloruskoBělorusko Bělorusko
FinskoFinsko Finsko
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumii, iv, vi
Odkaz1187 (anglicky)
OblastEvropa a Severní Amerika
Zařazení do seznamu
Zařazení2005 (29. zasedání)
Další státy: NorskoNorsko Norsko, ŠvédskoŠvédsko Švédsko, RuskoRusko Rusko, EstonskoEstonsko Estonsko, LotyšskoLotyšsko Lotyšsko, LitvaLitva Litva, UkrajinaUkrajina Ukrajina, MoldavskoMoldavsko Moldavsko

Struveho geodetický oblouk (rusky (Геодезическая) дуга Струве, norsky Struves meridianbue / Struvemeridianen, anglicky Struve Geodetic Arc) je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou v Evropě zhruba podél 25. poledníku východní délky z nejsevernějšího Norska až po deltu Dunaje u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku. Od roku 2005 se jedná o kulturní památku UNESCO.

Podoba a historie

[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První zbudovaný bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.

Roku 1858 byla za pomocí těchto bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu Země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m (chyba tedy činila pouze asi 0,035 ‰).

V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států – Ruského impéria a Švédsko-norské unie. Od 90. let 20. století se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož oblouk prochází územím východní Evropy, které bylo z velké části zdevastováno druhou světovou válkou a následně přestavěno v sovětském duchu, pro řadu států činí Struveho geodetické body značnou část jejich památek UNESCO, pro Moldavsko dokonce jedinou.

Hlavní body

[editovat | editovat zdroj]

Body označené * nejsou zařazeny na seznam UNESCO.

Struveho geodetický oblouk na současné politické mapě. Červenými tečkami jsou označeny body zanesené na seznam světového dědictví.
Tartuská observatoř, prvně zbudovaný bod oblouku
Bod Z na ruském ostrově Gogland
Bod Tupiški v Bělorusku

Bělorusko

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Struve Geodetic Arc na anglické Wikipedii a Дуга Струве na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]